Průzkumy CHZŽ na PLŽ , Dymokurské cukrovarnické dráze

Chlumecká zahradní železnice zkoumá zrušenou Dymokurskou cukrovarnickou dráhu ale mimo ji prozkoumala i Povážskou lesní železnici a Čiernohronskou lesní železnici.

ChZŽ usoudila , že se nejvíce zbytků zachovalo na PLŽ. Nepočítáme-li obnovený úsek na ČHŽ z Chvatimechu přes Čierny Balog do Vydrovské doliny. PLŽ vedla v mnoha případech mimo silnici či cestu. Posoudíme-li úsek ČHLD Sv. Ján - Sihla a PLŽ Lipt. Hrádok - Lipt. Teplička tak zjistíme , že z odbočky na Sihlu zbyl jen velký ocelový most, několik mostů, pražců, most na Hrončoku, a sem tam násep.

Když půjdeme po trati PLŽ, tak cca 2 km za Lipt. Hrádkem nás uvítá velký ocelový most přes řeku Váh (je vidět z vlaku) a za ním táhlé těleso , vlastně až do Král. Lehoty (odbočka na Malužinou). Tady ještě do jara 2003 stála výpravní budova PLŽ a stále leží most naproti pile. Trať vedla dále na Svarín souběžne s tratí ČSD. Naše trať se odpojila od normálněrozchodné trati asi 150m před dneští trafostanicí. Těleso pokračuje dále (je zarostlé), po 300m vchází do hlubokého zářezu (který se ztáčí do doprava) a vychází zněj vlastně až u silnice do Svarina. Trať zde prochází levotočivou zatáčkou a následuje malý mostík. Dále pokračuje podél silnice vlastně až do Svarína (silnici překročí 2x). Ve Svaríně najdeme dřevěnou zastávku s cedulí " Zastávka PLŽ SVARÍN" (zde byla odbočka do doliny Svarínka). My musíme jet po silnici dále , míjíme směrovku "PVE ČIERNY VÁH" a hned za mostíkem odbočíme na mítínku doleva. Dojedeme k řece a tam najdeme opory mostu. Řeku přebrodíme a vrátíme se na těleso směr Čierny Váh. Stoupáme stále a časem nacházíme pražce , telegrafní sloupy, a pod. Asi 1 km od mostu je napravo přej. kříž ( je opřený o stromy). Stále stoupáme, nacházíme čím dál více pražců, občas jdeme malíma zářezama!! Když budeme koukat na těleso pozorně, najdeme určitě skobu jako suvenýr!!! To už ale jdeme dost dlouho (od mostu si 30-40 min) a ocítáme se na malém viaduktku (nad námi je velký sloup). My se ale musíme se vrátit 10m zpět (pokud chceme vidět kilometrovník tak asi 50m zpět) a jít po cestě dolů k řece , zde jí přejdeme po "mostě" z klád. Dále pokračujeme kolmo od řeky k silnici z který jsme odbočili na Svaríně. Pokračujeme do leva až k pile. Zde se můžeme podívat na 4 opory mostu , jsou u cesty která odbočuje u pily a vchází na most přes řeku. Další zbytky najdeme až v Čierném Váhu. Tj. 1,5 km od pily (půjdeme okolo PVE ). Jsme na Čierném Váhu. Podlezeme závoru a jdeme přes most. Na mostě se zastavíme a podíváme se doleva a uvídíme opory mostu. Zde byla odbočka na Ipolticu. Pokud chceme jít zase po tělese nejdeme po silnici ale po cestě (začíná na levé straně skály). Na tomto úseku najdeme: stovky pražců, kilometrovníky 19,7 (muzejní exponát na CHZŽ) a 20 a na konci úseku KOLEJE !!! Jsou to koleje které jsou pod asfaltem ale asi 2m jsou jako dríve!! Po cestě musíme jít nahoru a pak do leva. Po 700m dojdeme k hájovně Brezová. Niní pokračujeme spíše po silnici ale občas na těleso je vidět. Za nekolik minut uvidíme nalevo malý viadukt - blýžíme se k odbočce BENKOVO ! Několikset metrů za viadktkem je nalevo cesta (nemůžete ji minout,v okoli na levo je jediná!), po ní klesáme prutce dolů a dojdeme k seníku. Pokračujeme dále a 15m od seníku je zbytek točny (pokud máte videokazetu "Po úzkých kolejích Slovenska" , tak tam ta točna je!). My po cestě jdeme dále dokud nedojdeme k mostu. Most !! OPATRNĚ !! (musíme stoupat na pražce, nikoliv na shnilá prkna) přejdeme a před námi stojí budova odbočky. Odbočka odbočovala asi 150m dále (úvratí). Aby jsme se vrátili zpět na silnici, musíme most opět přejít a hned za mostem jít doleva po cestě. Ta nás dovede až k silnici. A my se vydáme opět doleva. Tam kde silnice se stáčí do prava můžeme Benkovo vidět z výšky !! Dále nacházíme jen už náspy a mostky. Pokračujeme a pokračujeme a jsme na Bielým Potoce. Přejezd byl u dnešní boudy a u cedule " Národní park Nízké Tatry". Lipt. Teplička (stanice, depo, most) je 8km dále po silnici. Tento průzkum je vhodný pro cyklisty nebo velmi zdatné chodce ( Hlávní větev měřila přes 40km !! - zde je popisováno asi 30km)

Následující obrázky jsou z PLŽ (2003 nebo 2004)

Most_vedle_trati_ZSSK Most_v_Kr.Lehotě Dnes_už_zbouraná_stanice_v_Kr.Lehotě cedule Koleje_u_hradla_v_Kr.Lehotě Svarín Přejezd_asi_1km_od_Svarína km13 km19,7 km20 Koleje_na_silnici_k_rozcestí_Brezová Viaduktek_před_Benkovem Točna_Benkovo Most_Benkovo Most_Benkovo Benkovo Lipt.Teplička-stanice Lipt.Teplička-depo Mostní_pilíře-Svarín cedule cedule


A něco z dymokurky ....

cukrvlak.gif(68 kb)

popis1

popis2
Dymokurská drážka nám po sobě zanechala mnohé stopy, z nichž se můžeme domnívat, jak vypadal její provoz. Zůstalo zachováno nejen zemní těleso, ale také zbytky řepařských vozíků, neobvyklé konstrukce.

Naši cestu zahájíme na místním nádražíčku, přesněji v místní nácestné zastávce, kam nás zaveze motorový vůz řady 810, pendlující na trati Chlumec nad Cidlinou- Městec Králové-Křinec. Přijíždíme-li od Chlumce, uvidíme těsně před Dymokurami vlevo od trati budovy bývalého cukrovaru, který ukončil svojí činnost před několika málo lety a od té doby nepřetržitě chátrá. Dnes jej využívají dokonce tri firmy, jejichž náplní je zcela něco jiného, než výroba cukru! Jsou to PRAGA, MINERAL, KREMENT a ČECHOFRACHT.

Vystoupíme z vlaku a vydáme se podél nádraží směrem k cukrovaru. Jdeme vlastně po žluté turistické značce, která nás bude ještě nějakou dobu provázet. Přijdeme k silnici z Dymokur k Jičínu a stojíme před jednou z bran bývalého cukrovaru. Vydejme se vlevo na přejezd. Pokud odtud půjdeme po koleji směrem k Chlumci, uvidíme po pár metrech vpravo zarezlá a zarostlá vrata (za rychlostníkem "50" a proti skříni zabezp.zař.). Tudy vycházela z cukrovaru hlavní větev úzkokolejky k "Hajcu" a Záhornicím. Křížení s tratí ČSD bylo tedy úrovňové. Vraťme se na silnici a pokračujme po ní. Přicházíme k pravotočivé zatáčce a vpravo od ní uzříme zřejmě zbytky propustku, kterým řepařka procházela jednou vodotečí. Pokračujeme stále po silnici a žluté značce. Ta však záhy odbočí vlevo na asfaltovou cestu. Ocítame se v zemi nikoho, pod hrází Pustého rybníka, která je dnes zastíněna náspem silnice I/32 Poděbrady- Jičín. Přišli jsme do území, které prošlo intenzivní "zemědělsko-průmyslovou" činností a tak stopy po "úzké" zde nenajdeme. Pokračujeme tedy po žluté na protilehlou stranu údolíčka, kde odbočíme vpravo a dojdeme na hlavní silnici. Šikmo přejdeme silnici a vydáme se po asfaltové cestě přehrazené proti vjezdu automobilů uzamčenou závorou zpět k Pustému rybníku.

Po několika desítkách kroků dojdeme na turistické rozcestí. Stojíme v místech, kde byla odstavná kolej, na níž byla ponechávána lokomotivami zátěž před obtížným stoupáním k "Hajcu". Po koleji zde však nezbyly žádné stopy. Trať odtud až k "Hajcu" a dále je však dobře patrná. Jak ji najít? Postavíme-li se čelem k lesu a turistickým směrovkám, vlevo od ukazatele uvidíme patrnou pěšinu do lesa. Vydejme se tedy po ní a po cca 20 metrech spatřime vpravo od žřetelného náspu zbytky vozíků dymokurské drážky. Jsou zde jasně patrné zbytky rámu, řešení nárazníků a také způsob uchycení korby na řepu (v době psaní tohoto textu byly rámy vozů ještě poměrně v dobrém stavu, nyní najdeme jen trosky - maximálně kus ložoskového domku (!)).

Pokračujeme dále po náspu lesem, nejprve v přímé, poté v pravém oblouku. Podél trati jsou dokonce i patníky, snad bývalé hektometry. Trať přechází opět do přímé, stále v nepatrném náspu. Vpravo od trati leží zbytky dalších vozík, některé dokonce s tažným hákem (tažný hák najdeme na vozidlech CHZŽ). Trať vede již od Pustého rybníka v poměrně velkém stoupání, což nás utvrzuje v tom, že služba na tomto úseku nebyla jednoduchá. Nyní přicházíme k asi největšímu zářezu na této bývalé drážce. Měří několik metrů a je zčásti v levotočivém oblouku. Na bývalém tělese leží zbytky štěrku. Poté co vyjdeme ze zářezu objeví se v lese větší trávou porostlou mýtinu. Také stoupání trati zde končí! ANO, ANO, jsme na místech, kde stávala první výtopna tratě tzv. "HAJC". Po něm zde nezbyly žádné stopy, akorát 3 prařce, trosky topítny a dokonce docela zachovalá pec na písek. Dále je trať do cela zarostlá ( průzkum dále je vhodný na podzim nebo častně z jara). Jestli chceme pokračovat dále tak jdeme po náspu který uhýbá doleva. Těleso pokračuje lesem dále asi 2 kilometry až na plac kde lesníci mají klády drěva. Dale trať pokračovala do Záhornic, Sekeřic. Další velké zbytky v podobě náspů a zářezů (velmi zachovalé) se nachází na trati Mezihájí - Sekeřice. Trať vedla porád lesem, tudíš je zcela zachovalá jen ty koleje chybí! Jak ji najít? Přijíždíme-li od Záhornic po silnici tak nás uvíta ves Kněžice a pak cca po 2 km dojedeme na križovatku - popojedeme dále až dojedem k ceduli , která označuje změnu kraje! Jsme na Mezihájí , na pravo bývalo nákladiště a odbočka na Písky. My ale jedeme cca 100m dále a odbočíme nalevo na malou asfatku, která se točí zpět k Záhornicům! Po chvilce dojedeme k závoře , v místě závory trať se točila k Mezihájí!! My můzeme jít dale po ceste až nedojdeme do lesa. Těstě před lesem se silnička stáčí doprava a vchází do lesa. Jdeme cca 20m lesem a pak kolmo k ceste odbočíme do prava až nedojdeme k náspu.... Můžeme jít směr Sekeřice nebo se podivat jak se trať krotila než došla už k zmiňované závoře.
Jako vzpomínku na dymokurku udělala CHZŽ v depu II Štiavnička malé muzeum + několik dochovaných exopátů!